|
| |
|
|
Plazmochemická příprava tenkých polymerních vrstev na bázi 2-ethyl-2-oxazolinu a jejich diagnostika
Podzemná, Erika ; Horák, Jakub (oponent) ; Mazánková, Věra (vedoucí práce)
Zdravotnické prostředky často podléhají kolonizaci bakterií, přičemž vzniká předpoklad pro vznik infekce v těle pacienta. K zabránění vzniku biofilmu může sloužit pokrytí zdravotnického zařízení tenkou vrstvou polymerní látky, která má schopnost zabránit biologickému znečištění. V této práci byl vybrán jako prekurzor pro tvorbu tenkých polymerních vrstev 2-ethyl-2-oxazolin. Obecně je skupina oxazolinů známá pro své antibakteriální a biokompatibilní vlastnosti, což je důvodem výběru právě této látky. Hlavním cílem této diplomové práce byla depozice tenkých polymerních vrstev na bázi 2-ethyl-2-oxazolinu v povrchovém dielektrickém bariérovém výboji za atmosférického tlaku. Principem tvorby tenkých vrstev na teflonovém substrátu je plazmová polymerace. Po přípravě vrstev následovala jejich charakterizace několika metodami. Jejich fyzikální a chemické vlastnosti byly studovány pomocí SEM, FTIR, a měřením kontaktních úhlů povrchu vrstev. Dále byly zkoumaný procesy, které probíhají v plazmatu při interakci elektronů a iontů s molekulou monomeru. K tomuto měření byla použita iontově mobilitní spektrometrie a metoda ionizace zkříženým svazkem. U vrstev byly také testovány jejich antibakteriální a cytokompatibilní vlastnosti.
|
|
|
Depozice a diagnostika plazmochemicky připravených tenkých polymerních vrstev na bázi 2-methyl-2-oxazolinu
Podzemná, Daniela ; Slavíček, Pavel (oponent) ; Mazánková, Věra (vedoucí práce)
Depozice tenkých polymerních vrstev, které jsou antibakteriální a zároveň cytokompatibilní, je jedním z řešení, jak zabránit vzniku infekce při využití biomateriálů v biomedicínských aplikacích. Tvorba vrstev založená na plazmové polymeraci v povrchovém dielektrickém bariérovém výboji, která byla v předkládané práci využita, se jeví slibnou z hlediska časové a finanční nenáročnosti. Metodou plazmové polymerace by mělo být možné vytvořit vrstvu obsahující takové funkční skupiny, které budou mít schopnost odpuzovat nechtěné bakteriální znečištění. Analytem využívaným v této práci k tvorbě takových vrstev je monomer 2-methyl-2-oxazolin. Plazmovou polymerací této látky vznikají polyoxazoliny, které jsou známe pro své antibakteriální a cytokompatibilní vlastnosti. Část práce se také zabývá polytetrafluorethylenem sloužícím v našem případě jako substrát pro depozici. Předmětem experimentální práce je následná charakterizace vrstev pomocí biologických diagnostických metod, kterými byly antibakteriální testy a testy cytokompatibility in vitro. Fyzikálně-chemické vlastnosti vrstev byly zkoumány pomocí SEM, FT-IR a metody stanovení volné povrchové energie. Experimentální část také zahrnovala studium interakcí elektronů a iontů s molekulami probíhajících v plazmatu.
|
|
|
The Effect of temperature treatment TiO2 nanoparticles on antibacterial properties
Bytesnikova, Z. ; Valeckova, V. ; Švec, P. ; Richtera, L. ; Šmerková, K. ; Vítek, Petr ; Adam, V.
The synthesis of TiO2 nanoparticles (NPs) under various temperature treatments was described and TiO2 NPs was subsequently tested as an antibacterial agent. Scanning electron microscopy (SEM), Raman spectroscopy, Dynamic light scattering (DLS) were used to confirm structure of TiO2 NPs and detect differences between individual batches treated with different temperature. Antibacterial properties were tested on Escherichia coli (E. coli). TiO2 NPs as photocatalyst was incubated with bacterial cells under ambient light. Changes in temperature treatment can affect diameter size and crystal structure of TiO2 NPs as well as its antibacterial properties.
|
|
|
Carbon nanomaterials and their interactions with bacteria
Jurková, Blanka ; Beranová, Jana (vedoucí práce) ; Kuthan, Martin (oponent)
Uhlíkové nanomateriály jsou v poslední době v centru pozornosti hlavně díky svým zajímavým, často unikátním vlastnostem. Mají široké možnosti využití, například v elektronice, optice, kosmetice solárních článcích, stavebních materiálech, vzduchových filtrech, k leštění materiálů, jako ochranné povrchy či suchá maziva. Zatímco jejich fyzikální a chemické vlastnosti jsou již dobře prozkoumány, výzkum jejich působní na živé organismy je stále v počátcích. Tato práce je zaměřena na interakce uhlíkových nanomateriálů, konkrétně grafenu, fullerenu, uhlíkových nanotrubiček a nanodiamantů, s bakterálními buňkami a jejich antibakteriální a antiadhezivní účinky. Mechanismy toxického působení zahrnují porušení vnějších struktur buňky v důsledku přímého kontaktu s nanomateriálem, narušení bakteriálního metabolismu nebo produkci volných kyslíkových radikálů. Přesné porozumění dějům, které se odehrávají mezi bakteriální buňkou a uhlíkovými nanomateriály, může přispět k výzkumu jejich možných aplikací v medicíně či možností jejich ekologické recyklace.
|
|
| |
host ::
RSS.